Obchodní zákoník ve svém § 68 odst. 6 zakládá výslovně pravomoc soudu (z taxativně vypočtených důvodů a případně i po splnění podmínky uvedené v § 68 odst. 7) rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci. Vyústěním takovéto likvidace je ponejvíce naprosté skončení činnosti společnosti a její výmaz z obchodního rejstříku.

Jedná se o sankci za to, že společnost neplní své zákonné povinnosti povětšinou uvedené v právě v obchodním zákoníku. Společnostem se proto doporučuje, zvláště v tomto období, kdy se rejstříkové soudy více zaměřily na uvedení skutečností zapsaných v obchodním rejstříku do souladu se skutečným stavem, aby prověřily, zda mají řádně jmenovány a zapsány statutární orgány, sídla apod.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 29 CDO 419/2012, ze dne 27. 11. 2012 pak potvrdilo, že tento zásadní zásah do existence společnosti nelze zvrátit jinak než cestou řádných či mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.

Revokaci rozhodnutí o zrušení společnosti a o její likvidaci upravuje obchodní zákoník jedině v § 68 odst.8, a to výslovně toliko pro případ, kdy byla společnost zrušena a vstoupila do likvidace rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti, nikoli též pro případ, kdy o zrušení společnosti a o její likvidaci bylo rozhodnuto soudem.

Potká-li společnost tato nešťastná událost, nezbývá pak pouze než jediná cesta jak zachovat kontinuitu společnosti, cesta nákladnější a složitější, cesta přeměny likvidované společnosti.