Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí, které zásadním způsobem modifikuje nahlížení na rozhodčí nález a vykonatelnost.
Rozhodčí nález se stává rozhodnutím, které na rozdíl od rozhodnutí soudního, je možné i v rámci exekučního řízení velmi jednoduše napadnout a docílit zamítnutí návrhu na provedení exekuce či lépe zastavení exekuce, příp. výkonu rozhodnutí.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 958/2012, ze dne 10. 7. 2013 došlo k naplnění dlouhé a trnité cesty, na jejímž konci je jednoduchá úvaha: “ Vydal-li rozhodnutí orgán (v tomto případě rozhodce), který není nadán pravomocí spor rozhodnout, v tomto případě protože jeho výběr se neuskutečnil dle transparentních pravidel (odkaz na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem), pak toto rozhodnutí není exekučním titulem.
Nejvyšší soud dovodil, že sjednaná rozhodčí doložka, která neobsahuje transparentní pravidla pro výběr rozhodce, je absolutně neplatná.
V souladu s touto úvahou pak nelze úspěšně vést exekuci na základě rozhodnutí, které vydal rozhodce, jenž byl určen na základě neplatné rozhodčí doložky a neměl tudíž pravomoc takovýto rozhodčí nález vydat, a to proto, že je zde okolnost, pro niž je exekuce nepřípustná.
Nejvýznamnější je pak skutečnost, že Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR se odklonil od dosavadního stanoviska judikovaného Nejvyšším soudem ČR, které ve stručnosti považovalo za jedinou možnou obranu žalovaného proti pravomocnému rozhodčímu nálezu podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu a umožnil svou argumentací jednoduchou obranu formou námitky neexistence exekučního titulu a tudíž nepřípustnosti exekuce i v rámci exekučního řízení.
Pro spotřebitele, zejména pak pro dlužníky, kteří byli odsouzeni ještě „postaru“ rozhodci, zvolenými v rozporu s požadavky vyjádřenými ve stanovisku Nejvyššího soudu ČR, tato skutečnost znamená velkou šanci na úspěšné namítnutí nejen neexistence exekučního titulu, ale též promlčení pohledávek věřitele.
Na závěr nutno zmínit, že tato „výhoda“ bude poskytována zejména spotřebitelům v souvislosti s uzavírám spotřebitelských smluv a je otázkou nakolik budou soudy akceptovat tuto argumentaci i ve vztazích mezi podnikateli.